Nazdar Bazar

Fascinuje mě systém permakultury, myšlenka světa bez peněz, trvalé udržitelnosti, přirozené užitečnosti a propojenosti. Navíc v kombinaci s láskou k věcem z půdy a k věcem do kuchyně se u mne zrodila myšlenka udělat bazar. Bazar s vybavením či pomůckami do kuchyně.

Většinou takové myšlenky u mne rychle vzplanou, nadchnou mne a z nějakého důvodu také velmi rychle vyhasnou. Tentokráte oheň přeskočil z podpalu na polínka.

A jak to vše začalo? Zjistil jsem, že mám doma předměty, které už prostě nepotřebuji. Co s nimi? Vyhodit? Ne, to mi bylo proti srsti. Nabídl jsem je tedy přes fb. A k mému potěšení o ně byl nečekaný zájem. Navíc jsem vydedukoval, že zřejmě plno lidí na tom bude podobně. Každý má něco k nepotřebě a určitě každému se leccos může hodit.

V tu chvíli se objevila vlnka, která začala nabírat na síle. Tento pocit znám a vím, že uvolněnou energii stojí za to využít, nezahodit ji a prostě si ji užít. V této euforii se překážky snadno zdolávají, přeskakují jiskry a zapalují i okolí a navíc začne člověk potkávat i ty správné lidi, že Pa –Vel ? Neskutečné, během tří dní jsem měl plán a vše podstatné domluvené. Prostory, ozvučení, logo, reklamu, dopravu, termíny a všechno okolo. Za to neskutečné díky Václavkovi.

Nazdar Bazar - logovytvořil V.H.

A jaký že byl plán myšlenka? Na dvě hodiny vytvořit v Liberci bezpeněžní zónu, kde každý mohl věnovat nebo si vzít předměty které se hodí do kuchyně. Pro atraktivitu a částečně i pro osvětu bylo doplněno o vegan – raw občerstvení. Po skončení akce, byly věci, které zde zůstaly, odvezeny do Domova na půl cesty v Liberci. Tam jsou k užitku, těm, kteří dosáhli 18ti let a již nemohou být v dětských domovech nebo se vracejí z jiných sociálních zařízení a jsou na půl cesty do života.

Tímto se kruh uzavřel a akce se stala neprůstřelná v duchu WIN WIN – tzn. nikdo nemohl nic ztratit, ale jen získat. Když by si návštěvníci vše rozebrali – fajn potřebují to. Pokud vše zbyde – fajn v DPC to užijí. Podle reakcí lidí, kteří předměty věnovali, jsem měl pocit, že jsou ti nejšťastnější na světě, jako by jim někdo sejmul těžký kámen a oni se mohli zbavit nepotřebných věcí, které jim bylo líto vyhodit a také jim zabíraly místo.

Děkovný dopis všem, kdo přispěli a pomohli by byl minimálně stejně dlouhý jako tento text. Takže všem jedno velké díky.

IMG_2034 foto Jiří Zuzánek

Každopádně akce se povedla a věřím, že si každý z ní odnesl, co pobral, ať již nějaké to vybavení do kuchyně nebo jen uvědomění, že se dají věci znovu použít nebo recyklovat nebo úplně nejlépe se bez nich obejít. A tím malým krokem snížit konzum a něco málo udělat pro naši Zemi, po které běháme.

O autorovi: Petr Noščák

Odpovědět

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.